Advent je obdobím, které má značný význam pro řadu lidí. Proč, jaký je jeho původ a které zvyklosti jsou s ním spojeny? Celý advent 2022 najdete právě v tomto článku.
Co znamená advent
V našem sekularizovaném pojetí by měl advent být především obdobím klidu a rozjímání, během něhož se připravujeme na nadcházející vánoční svátky.
Pro řadu lidí začíná ovšem spíše horečná činnost spojená s pečením cukroví, zdobením bytu a často také nakupováním a sháněním dárků.
O klidu tak nemůže být příliš řeč, pro mnohé z nás je toto období naopak značně stresující a příliš uniknout se nedá ani do značné míry všudypřítomné komerci.
Původní význam této části roku je však odlišný a souvisí právě s duchovním významem této části roku.
Samotné označení advent pochází z latinského výrazu „adventus“, které bychom mohli přeložit jako „příchod“. Odrážet má tedy dobu očekávání příchodu Spasitele.
Byť nejsme v současné společnosti už zpravidla duchovně zaměřeni, jistě není na škodu, pokud se advent pokusíme uchopit v jeho původním významu a stane se pro nás příležitostí k jistému bilancování a zastavení se.
Abyste si mohli užít konec roku v klidu, důležité je správně si stanovit priority a rozvrhnut si, co a kdy je potřeba zařídit. V tom vám jednoznačně pomůže plánovací kalendář.
Kdy začíná a končí advent 2022
Advent zahrnuje čtyři neděle před 25. prosincem.
Toto období tedy nemá pevně stanovené datum počátku. Ale lze říci, že první adventní neděle vždy vychází na datum mezi 27. listopadem a 3. prosincem.
Letos je tomu tak dokonce zcela přesně, první adventní neděle nastane nezvykle brzy, už 27. listopadu. Díky tomuto pohyblivému počátku může naopak poslední neděle uplynout mezi 18. až 24. prosincem, tedy i na Štědrý den.
Advent 2022 skončí konkrétně v sobotu 24. prosince.
Období adventu tedy, pozor, nekončí přímo poslední adventní nedělí, nýbrž právě až na Štědrý den.
Završen je vigilií v předvečer Božího hodu, tedy takzvanou „půlnoční“. Pokud Štědrý den připadá na neděli, pak je i tento den zároveň také poslední adventní nedělí.
V nedávné minulosti takto Vánoce vycházely v roce 2017 a stejně bude kalendář vypadat i v roce 2023.
Přehled pro advent 2022
- 1. adventní neděle 2022 (železná neděle): 27. listopadu 2022
- 2. adventní neděle 2022 (bronzová neděle): 4. prosince 2022
- 3. adventní neděle 2022 (stříbrná neděle): 11. prosince 2022
- 4. adventní neděle 2022 (zlatá neděle): 18. prosince 2022
Byť by se mohlo zdát, že pojmenování jednotlivých nedělí má rovněž historické kořeny, není tomu tak. Symbolika je ryze moderní a spíše než s lidovou tradicí souvisí s vynalézavostí obchodníků.
První zmínky se objevily v berlínských novinách Vossische Zeitung. Tady už byla výslovně jmenována zlatá neděle, a to v roce 1887. Novináři tenkrát referovali o zavedeném zvyku. U nás se zlatá neděle objevila zřejmě v období první republiky, kolem roku 1925.
Ostatní „kovové“ neděle pocházejí také z Německa. Objevily se ale až mnohem později. O existenci stříbrné neděle se s jistými pochybami hovoří a jistou tradici tedy má. Ta měděná se prokazatelně v kalendáři objevila dokonce až v roce 1990. Z Německa pak opět přešla k nám, ale už jako bronzová.
Kde se vzala tradice slavení adventu
Advent byl prakticky zaveden v rámci křesťanství. Dnes dostupné prameny uvádějí první adventní bohoslužby již od 5. století, kdy se konaly v Ravenně. Následně pak máme doloženo, že se odehrávaly taktéž v 6. století v Římě.
Advent ale tehdy neměl podobu, jakou známe dnes. Například se nám dochovala zmínka o tom, že nařízení biskupa Perpetua z roku 581 ustanovilo počátek adventu na svátek sv. Martina neboli na datum 11. listopadu.
A jeho doba navíc nebyla pevná. Mohl čítat čtyři až šest nedělí, tedy čtyři až šest týdnů. Závazná forma adventu tvořeného čtyřmi týdny se datuje až od rozhodnutí papeže Řehoře, tedy přibližně kolem roku 1000.
Které adventní zvyky se s tímto obdobím pojí
S adventem se pojí některé specifické zvyklosti a lidové obyčeje. Zejména se jedná o:
Výroba adventního věnce
Řada z nás si adventní věnec kupuje nebo tvoří tak, aby vyhovoval subjektivnímu vkusu a hodil se nám domů. Pakliže se ale na tento symbol zaměříme podrobněji, musíme si uvědomit, že jeho podoba jednoznačně není nahodilá a striktně vzato by se neměla řídit především módními trendy.
Pokud nejste přílišnými zastánci zeleného základu, mírně vás rovněž zklameme. Adventní věnec by totiž přesně takovou podobu mít měl, správně má být ve tvaru kruhu. Vytvořen by měl být z větví jehličnanů nebo cesmíny.
Měl by se na něm objevit i červený prvek. Červená symbolizuje prolitou Kristovu krev. Společně se zelenou navíc symbolizuje život. Stejně tak by se na věnci mělo objevit jablko. Souvislost je stejná, jablko je považováno za symbol života.
Svůj význam má i počet svící na věnci a jejich barvy. Konkrétně by měly být tři fialové a jedna růžová. Připouští se ale, pozor, také červené a zlaté. Tato symbolika vychází z protestantské církve. Ta anglikánská naproti tomu využívá barvu modrou.
Co se týče původu tohoto obyčeje, zapalování svíček údajně souvisí s židovským svátkem Chanuka, který se jinak také nazývá Svátek světel. Během něj se zapaluje postupně osm svící na speciálním svícnu.
Samotný adventní věnec je novodobým zvykem pocházejícím z 19. století. Jistý učitel jménem Johann Heinrich Wichern chtěl údajně s jeho pomocí jednoduše dětem ve své škole pro chudé ukázat, kdy vlastně začnou Vánoce.
Adventní kalendář krátí čekání na Štědrý den
Zejména děti jsou zvyklé obdržet adventní kalendář, který jim má ukrátit těšení na Ježíška. Obvykle jsou kalendáře čokoládové, některé kreativní maminky nebo paní učitelky pak s dětmi vyrábějí i vlastní kalendáře s různými drobnými hračkami.
Adventní kalendáře ale představují milou pozornost i pro dospělé. Pak se v okénkách s datem může najít kosmetika či dokonce alkohol. Princip je ale vždy stejný, každé provedení odpočítává 24 dnů do Vánoc.
Ač dnes si podobu tohoto kalendáře spojujeme s těmi, které známe z obchodů, v tomto případě se vůbec nejedná o moderní zvyk. První adventní kalendář datujeme do roku 1851. Vyrobený byl ručně, informují dnes dostupné prameny.
První předchůdci soudobých adventních kalendářů samozřejmě neměly nic společného s papírovými verzemi vyplněnými čokoládou. Naopak se jednalo o přímo drobná uměledcká dílka. Až v roce 1908 se pak objevily kalendáře tištěné.
Držení půstu
Zlaté prasátko alespoň v nejmenované televizní reklamě viděli už všichni. Tradice postít se na Štědrý den je známá, věděli jste ale, že naši předkové dodržovali půst o celém adventu?
Samozřejmě to ale nemá znamenat striktní hladovku. Cílem půstu je pouze se omezit a v jídle nastolit skromnost. Ruku v ruce tento postoj kráčí s vnímáním adventu jako takového. Střídmost v jídelníčku totiž bystří rozjímání a lidé díky tomu mají lépe přemýšlet nad svými činy.
Pro naše předky bylo takové jednání veskrze logické: Svátky se slaví uprostřed zimy. Bylo proto potřeba si „lepší“ pokrmy uchovat až na toto vrcholné období. V mezičase proto bylo důležité se uskromnit. Dřívější společnost žila mnohem výrazněji v souladu s přírodou a přirozenému řádu se tak musela samozřejmě přizpůsobit.
Kromě toho je ale půst motivován i nábožensky. V případě ortodoxních věřících tak byl a je jídelníček složen především z ryb, žádoucí je vynechat živočišné pokrmy. Omezení se také týká olivového oleje a vína.
Aplikovat půst tak můžete i dnes. Odborníci na výživu to doporučují radí především vynechat maso, sladkosti a alkohol. Jde o potraviny s vysokou energetickou hodnotou, které nás mohou zatěžovat. Tato moderní alternativa tradičního půstu může vést k tomu, že po svátcích nebudeme muset řešit nadváhu a mizivou fyzickou kondici.
Za titulní foto díky Susanne Jutzeler, Schweiz, from Pixabay